Ilči (vítr) a Hatátitlá (blesk).

…cválá ke mně z dálky nový PRAOBRAZ, vtipný, je to kůň a ve hřívě má vpletený různý ornamenty….nese na svém hřbetu lidskou bytost,  je to šamanův kůň, nese svého spolucestujícího tímto životem, na místo posledního odpočinku……

…skládám to jako puzzle…tohle jsou fotky ze vzorku z Cínovce a je na nich křemen v asociaci se sfaleritem, pod mikroskopem rozlišení už nevím, ale stojí tam prostě trpaslík co natahuje vůni do frňáku…aha teď jsem to dodělala a na hřbetu je ta prastará květina, která se stala katalyzátorem urychlení toho nasávače….zřejmě mě taky ovlivňuje krimi vůně zločinu……..

…vždy to začne příchodem PRAobrazu, či jeho fragmentu, je to jako povel a dělej….tak dělám… naplňuje mě to radostí a léčí zároveň, když můžu tvořit to co jsem si sama sobě poslala z budoucnosti, která neexistuje a tento proces je toho důkazem…..

…..v přítomném okamžiku zachytávám do neviditelných sítí PRAobrazy, které jsou nehmotné, jsou poskládané snad z vidění o nejjemnější hustotě a ani to se nedá říci, dnes už vím, že jsou dávno nakreslené mnou v budoucnosti….nejsou to žádné vize, spíše je to vnitřní vidění, vnitřní inspirace bez okolní, jako bych viděla v jednom okamžiku obraz, který ale není fyzický, já ho ale vidím a vím, že musí do světa, že musí ven…..

…je to pár let zpátky, kdy mě tohle vidění doslova bombardovalo a já je nestíhala realizovat… dnes, když mám prostor na to je realizovat jsem zpozorovala jednu zajímavost a sice, že DOBÍHÁM SAMA SEBE do přítomnosti ( dochází k zesouladění PRAobrazů a jejich realizace ve fyzickém světě příčiny a následku, v přítomnosti), proto je nesmírně důležité dělat co člověk dělat má a ničím jiným se nenechat rozptylovat…tohle dělání totiž pak je jako katalyzátor, který v procesu tvorby automaticky sjednocuje malé já s tím pravým Já, tedy s vlastním praobrazem SAMA SEBE, v němž se to malé postupně rozpouští a zde začne pravá jízda koňmo….. Došlo mi ale, že ČINNOST (zásadní je, aby pocházela z pravé, vnitřní tužby po této) vede člověka k propojení se sama sebou, (mnoho lidí následuje nauky a cesty vytvořené někým jiným, což je v pořádku, zřejmě si to vybrali, otázka je, jesli si tak automaticky nezamezili tu jedinečnou cestu sama k sobě, kterou právě mají, jen oni sami) …

Mnoho se toho napsalo a namluvilo o tom, že dělejte co vás baví, jenže to dělání musí pocházet z pravého Já takže nejprve je potřeba to rozpoznat co je to, co mě skutečně baví dělat a ne si to jen myslet. Popsat by se to dalo jako nutkavá potřeba, jako žízeň, která nejde uhasit a nebo hlad, který nejde nasytit, když to pak děláte, tak jste spokojení tak klidně, naplňuje to, ozdravuje to, učí to, vede do přítomnosti….

1.       …když nemáš zkušenost toho kdo opravdu jsi a jsi zracen, tápeš a hledáš, nevadí, vodič na cestě k sobě je dělat co máš rád, po čem prahneš…

2.       …když to víš, pak to dělej a neodkládej dělej to bez ohledu na okolí, který bude tvrdit, že jsi sobec, nejsi, je to právo každé bytosti…..

3.       …když to budeš dělat začnou se manifestovat znaky, že jsi dobře na cestě, každý je má jiné a zároveň s procesem dělání se bude automaticky transformovat tvoje bytost…

4.       …..netřeba už nic říkat….

….proto ti co hledají a touží po pravdě, svobodě, lásce a zdraví nechť sami sebe následují, klíče jako jediní, ke svému zámku mají a hňupy co tu blbě žvaní se obludit nedají…..

…k tomu ještě malé upřesnění, lidé co kopírují druhé a kradou jejich věci, nebo si je jen přizpůsobují, jsou jako jmelí, které roste na stromě, ono je sice pěkné, ale bez stromu žít nebude…okrádají sami sebe o pravé spojení se sebou a pravé bytí v TEĎ, ještě horší jsou ti, co záměrně manipulují, používají různé chytlavé termíny k tomu, aby hledající stáhli a na nich se napakovali…každý ví, kde se nachází a nevědomost Neomlouvá….